Muzea a výstavy — Dubrovnik

Muzeum integrované do pevnosti svatého Jana představuje velmi názorně a živě rozmanitou a úspěšnou historii staré Raguse. Zde se námořnictví vzdává respekt, který mu patří, vždyť by město nikdy nedosáhlo svého významu, kdyby nebylo rejdařů, námořníků a inženýrů. Všem jim se vzdává čest výstavou rytin, obrazů a — z blízké minulosti — fotografií. Vedle toho lze pomocí lodních modelů v pravém měřítku vcítit, jak stísněný a skrovný musel být život na palubě. Mořské mapy a nákladní listy ilustrují ohromnou organizační námahu expedic a pomocí navigačních přístrojů lze změřit přece jen značný pokrok v tomto hospodářském faktoru. Obecně platí: nahoře se nachází nová doba, v podlaží pod tím 17. a 18. století a na mořské úrovni akvárium. Prohlídky jsou možné denně kromě pondělí od 9 do 14 hodin, návštěva akvária od 8 do 20 hodin.

Když v 16. století hustota obyvatelstva dále stoupala a útok zvenčí byl stále pravděpodobnější, muselo se v Dubrovníku vypořádat s možností hladomoru. V reakci na to bylo do skály na konci Ulice Od Rupe vytesáno 15 sil na obilí, která dnes — když je zásobování Chorvatů potravinami přece dosti bezpečné — slouží jako Etnografické muzeum. Relikty z antiky a z výstavby města až do středověku zde můžete prohlížet denně od 9:00 do 14:00.

Srbská pravoslavná katedrála Srpska Pravonslavna Crkva na jihu starého města skrývá renomované muzeum ikon Dubrovníku. Zde lze denně mezi 9 a 13 hodinou obdivovat sbírky vyobrazení svatých, která si sem našla cestu z blízkého okolí, ale i z Řecka a Ruska. Jako zvláštní vrchol muzeum vystavuje i ikony z byzantského času.

V Knížecím dvoře se nachází městské muzeum, které si za úkol vytklo pomocí různých artefaktů zpřístupnit historii Dubrovníku a životní okolnosti dané doby. Zde naleznete středověké zbroje a mince, portréty slavných synů města i vznešený mobiliář, staré mapy města a předměty užívání všech vrstev. Kromě toho organizuje vedení muzea také pravidelně zvláštní výstavy a koncerty pod otevřeným nebem na vnitřním dvoře — zde uvidíte i řeckého boha Aeskulapa při alchymistickém experimentu. Tato skulptura vzešla z přesvědčení některých Ragusanů, kteří byli jisti, že rodné místo tohoto boha bylo právě zde, na území dnešního Dubrovníku. V horním podlaží pak na vás čeká rekonstrukce Knížecího dvora tak, jak mohl být zařízen v 17.–18. století: vedle privátní spací komnaty knížete leží pinakotéka, v níž se představují obrazy z 15. století, zatímco v rokokovém sále je vystaveno umění ze 17. a 18. století. Obzvlášť zajímavý exponát se nachází v kabinetu knížete: mechanické hodiny, které měří čas bez ručiček — otáčením celého číselníku.