Historie — ostrov Brač

Prvními Chorvaty, kteří se na Brači usadili, byl kmen Neretljanů. Vytlačili Římany, kteří zemi předtím vyrvali Řekům a Ilyrům. Ale i v době kamenné zde už byl lidský život, který dal ostrovu jméno odvozené od jejich slova pro „jelena“. Jako všude, kde v Evropě byly skupiny loveckých sběračů, nezůstali dlouho v dáli ani misionáři, a tak byl Brač pokřtěn Franky, dokud Benátčané neobjevili velký ostrov pro sebe a nechtěli i zde zřídit obchodní a vojenské stanice. Od 11. do 15. století zažíval Brač fázi neustálých sporů: Uhři, Benátčané a piráti z Omiše přicházeli, odcházeli nebo byli vytlačeni. Tak se mezi zde trvale žijícími sedláky vyvinula kultura velmi dbající o samostatnost a téměř nepřekvapí, že se několik tisíc lidí na konci 18. století postavilo přesilné rakouské armádě a v sedlácké válce požadovalo více samosprávy. Vzpoura byla sice potlačena, ale ani c. a k. monarchie nemohla vytoužený ostrůvek dlouho udržet: Rusy, Francouze a Angličany táhlo k Jadranu a všichni se na Brači zastavili. Itálie to alespoň dokázala zůstat dost dlouho, aby zakotvila italštinu jako oficiální jazyk — mnozí obyvatelé jí dodnes plynně mluví. Znovu se obyvatelstvo vzepřelo cizím pánům a založilo dělnické a národní hnutí, které odtud mělo zasáhnout i ostatní Chorvatsko. Ale jen zde bylo středisko partyzánského hnutí, které ve druhé světové válce zarputile bojovalo proti nepříteli a platí za předchůdce komunistické politiky země. Na to upomíná pomník v Bolu, který byl roku 1951 postaven na počest bojovníků odporu. Od té doby na Brač vstoupilo pohodlí: plošná elektrická síť, tekoucí sladká voda a asfaltované cesty dříve neexistovaly. Tak jsou i obyvatelé dnes daleko méně útoční — ale stejně sebevědomí jako kdykoli dřív!