Donji Humac

Jde-li člověk ze směru od jeskyně Kopačina, která je asi 15 minut daleko, k Donjemu Humcu, je to jako by cestoval časem a historií místa: v jeskyni se nacházejí stopy lidí z bronzové a mladší kamenné doby, brzy nato narazí na zbytky mauzolea a krátce před vchodem do místa stojí předrománská kaple sv. Ilije, vystavěná v 10. století. Vesnice sama byla pravděpodobně založena v 11. století, ale trvalo až do roku 1345, než „Humac“ nalézá první písemnou zmínku. Prochází-li nyní člověk místem směrem na sever, narazí na nejstarší dochovanou kresbu lodi v Dalmácii: byla ve středověku vyryta do zdi kostela Sveti Luka. Kdo stále ještě neviděl dost, toho potěší farní kostel — dobře rozeznatelný po cibulové věži — ze 14. století. V 19. století byl dodatečně rozšířen, aby nabídl místo všem věřícím. Ale většinu jejich potomků to bohužel táhne pryč z Donjeho Humce. Neboť pevnina a cizina mámí dobře placenou, rozmanitou prací, komfortem a zábavou, zatímco domovské město má k nabídnutí málo více než pro turisty zajímavé ruiny a pro domácí vyčerpávající kamenolomy.