Splitska

Není náhodou, že jméno místa Splitska připomíná jméno velké sestry, k jejímuž vzhledu podstatně přispělo. Neboť odtud pochází oslnivě bílý vápenec, který byl mezi jiným použit na Diokleciánově paláci ve Splitu. Vesnici u kdysi největší kamenolomové oblasti ostrova obývá dnes už jen asi 200 lidí, kteří se — měřeno velikostí jejich zahrad — zřejmě radši věnují hospodářství než lámání kamene. Není divu — konečně bylo dobývání vápence v římském čase vykonáváno otroky a i přes moderní stroje je stále ještě krajně namáhavou, monotónní prací.

Ve 13. století byl na dnešním místě farního kostela vztyčen Boží dům, jehož fundament určuje půdorys dnešní stavby, která ve 16. století měla ještě jednou docela změnit svou tvář. V nákladné obnově byl kostel přetvořen podle tehdejšího vkusu doby. (Naštěstí se takových akcí ušetřilo v době bauhausu!) A tak dnes ještě ve vnitřní lodi stojí renesanční oltář z místního dřeva a nad ním září velkolepě a krásně Bassanův obraz „Madona se svatými“.

Obranný zámek zámožné rodiny Carinić není žádnou jednou budovou, nýbrž komplexem tří domů a jedné obranné věže. Zatímco jiní architekti plánovali čtyřhranné tvrze s po jedné vyhlídce ke každé světové straně, zde se rozhodlo postavit jen jednu nákladnou věž — avšak s výhledem do kruhu — a domy seskupit okolo ní. Aby byla zajištěna ještě větší bezpečnost, dalo se z každého z domů dostat do každého z ostatních. Tak by při zničení jedné části zůstaly stále ještě dva body úkrytu — a především další zamykatelné dveře, které by nejprve musely být vylomeny. Avšak hodná vidění není jen tato architektonická finesa, nýbrž i sbírka obrazů v interiéru.