Historie — ostrov Vis
Tato stránkaHistorie
3 míst na ostrov Vis
43.04342° N, 16.16361° VMapa se načítá …
Data mapy © přispěvatelé OpenStreetMap · Dlaždice OpenFreeMap
I když se už v pravěku zde usadili první lidé, první skutečné osady se datují do roku 397 př. n. l. Tehdy zavedl Dionysios starší své vojsko na ostrov a založil Issu — první řeckou osadu východního Jadranu. Do roku 229 se zde žilo nedotčeno nepřáteli, zakládala se další města v okolí a užívalo se dobrého vína kraje. Ale pak se pirátská královna Teuta vrhla na osadu a Řím musel tísněným Řekům přispěchat na pomoc, což se pochopitelně nehodilo nevhod, neboť se tak dala Řekům země odejmout takřka přátelsky. Od roku 46 před Kristem byla Issa poté podřízena římskému správnímu sídlu Saloně, avšak výměnou za politické snížení zaznamenala architektonické zhodnocení: fóra a měšťanské domy, chrámy a termy byly v této době budovány v hojnosti. Když ovšem po rozdělení římského císařství bylo místo Issa přiřazeno Byzanci, a leželo tak na nejzazším konci císařství, upadalo víc a víc v zapomnění. Bylo to tehdy málem kompliment, že Benátčané roku 997 „přišli na návštěvu“ — a rovnou zůstali několik století. Do roku 1242 byl Vis nyní ovládán Serenissimou, dokud si chorvatsko-uherští králové na malý ostrůvek nevzpomněli a nezískali jej zpět. Ovšem jen na krátkou dobu, neboť už roku 1409 se král Ladislav rozhodl celou Dalmácii za 100 000 dukátů odstoupit Benátčanům. Tedy i Vis, který byl po pádu Venecie v 18. století ovládán nejprve Rakouskem, pak Francií a od roku 1811 Brity. Ti ostrov opevnili tak dobře, že jej Rakousko chtělo zpět — a roku 1815 si jej také vzalo. Vzor, jak se zdá, pro Italy, kteří roku 1918 učinili totéž. Teprve od roku 1920 je ostrov, který leží na dohled chorvatské pevnině, i sám opět částí srbsko-slovinsko-chorvatského království. Tak zarputile sporný bod na mapě musí prostě mít všechny předpoklady pro vojenskou základnu, pomysleli si, a udělali z ostrova neprodleně hlavní námořní základnu a velitelské středisko. Roku 1944 bylo doplněno vojenské letiště. Kromě toho se zde bojovníci za osvobození lidu kolem pozdějšího chorvatského prezidenta Tita scházeli na svých tajných schůzkách v jedné jeskyni. Ta je dnes opět přístupná, poté co byl ostrov v politicky nejistějších dobách pro cizince uzavřen.
Poloha
43.04481° N, 16.15540° VMapa se načítá …
Data mapy © přispěvatelé OpenStreetMap · Dlaždice OpenFreeMap
Zeptejte se někoho, kdo region zná.
Známe místa a pláže, o kterých píšeme. Pokud zůstane otázka, napište nám.
Napište nám