Šestnácté století. Turecké oddíly se přisouvají stále blíže k chorvatskému pobřeží a bohatí a bohatší obyvatelé Trogiru a Splitu se ptají, kde mají zachránit svůj majetek i svůj život. Ve veškerém spěchu jich třináct nechává podél pobřeží vystavět pevnosti, Kaštela. Stejně tak ohrožené měšťany a sedláky to táhlo do zdánlivě bezpečných hradeb a v tvrzích vznikly pravé vesnice. Zahrady byly zakládány — a tureckým vojskem při dobytí jednotlivých Kaštel zpustošeny. Budovy byly zapáleny a u několika obranných zařízení nezůstal kámen na kameni. Ale lidé si už na svou novou domovinu zvykli. A tak se už v sedmnáctém století vrátili, vystavěli kostely a osady, které přes ochranné hradby srostly v jedno místo. Nejprve měl ještě každý obyvatel, který právě nežil z rybolovu, svá vlastní pole, avšak s nastupující industrializací byl kraj tak silně osídlen, že se agrární hospodářství stávalo stále méně důležitým — nikdy však úplně nezmizelo. Tak dnes vedle turistických obchodů, muzeí a restaurací, na druhé straně moderní mariny s jejími drahými jachtami, naleznete i — trochu skryté — ještě malé zahrady, v nichž roste nejlahodnější víno. Snad vám bude i dovoleno okusit…