Pamětihodnosti — Kaštela

Kaštelané svůj více než 1500 let starý olivovník s láskou nazývají „Mastrinka“. Starší než samotné místo, není předáno, odkud vůbec pochází — někteří říkají Itálie, jiní spekulují na Řecko. V každém případě tehdy asi sotva měl obvod kmene 6 metrů a kořenový systém přes plochu 100 m². Dnes se jednou ročně odbývá sklizeň oliv, jejíž výnos je s ohledem na 10 metrů vysokou korunu o radiusu 11 metrů značný. Samotné olivy se lisují na olej, který se na místě výhradně nabízí k prodeji.

Pro velikost města ohromující hojnost parkových úprav neohromuje jen návštěvníky. I komise evropského svazu pro květiny a prostředí byla tak nadšena rozmanitostí a dobrou péčí, že městu udělila bronzovou cenu „Entente Florale“.

„Na počest svatého otce Jana Pavla II. jsme založili biblickou zahradu nad zátokou ve Stomorje“ stojí na pomníku u vchodu do parku. Zahrada zde byla zřízena v roce 1998, protože obyvatelům okolí padlo do očí, že se zde docela přirozeně vyskytuje ohromující množství rostlin, které jsou zmiňovány v Bibli. Dobře se to hodí, že na tomtéž místě byl už roku 1189 postaven malý kostel, který byl tematicky vhodně doplněn replikou Noemovy archy na ostrůvku v řece. Hodná vidění jsou kromě toho díla různých sochařů, kteří se zde zvěčnili křesťansky inspirovanými objekty.

Roku 1976 se základní škola přestěhovala do nové budovy, obklopené čtyřmi hektary neudržované divočiny. Žáci a učitelé prohledávají areál, pleji plevel, kupují rostliny a v průběhu let zřizují tento park, v němž lze dnes vidět, vonět a — když se nikdo nedívá! — i dotknout se 1400 druhů rostlin z celého světa. Avšak nejsou zde hodné vidění jen rostliny, dokumentují se i známé styly zahradní architektury (jako v anglické nebo francouzské zahradě) a ve středu parku roste největší olivové pole celého chorvatského pobřežního pásu.

Umělecky zřízenou zahradou, která přímo přechází do moře a pláže, je 7500 m² velký park Vitturi, který vymyslel předseda agrární akademie v polovině osmnáctého století. Od roku 1968 je zapsán i jako památník přírody a kultury, což lze snadno pochopit nejen kvůli jeho koncepci, nýbrž i s ohledem na rozmanitost druhů. Vedle rostlin typických pro místo jako cypřiš, laur a smrk zde prospívá i kakao. Návštěvníci se zde mohou rychle procházet mezi pedantsky ztvárněnými a divoce bujícími areály.

Pohoří Kozjak zavírá místo Marina na severu a dosahuje od vnitrozemí až k mořskému příboji. Zde se hora končí nejdelším klifem Chorvatska, jehož bílý kámen se v závodě s mořem jiskří. Nejvyšším bodem horského řetězu je Veli vrj se 779 m. Na jeho stráních rostou mezi jiným orchideje, myrta a typické středomořské rostliny. Byly nomádům minulých dnů jak lékem, tak pro cyklisty a poutníky našeho času spíše potěchou pro oko. Kdo by rád déle pobyl mezi drsnými skalami a zelenými stráněmi, může nalézt přístřeší v jedné ze čtyř horolezeckých chat.