Národní park Brijuni

14 ostrovů s celkem téměř 7,5 čtverečního kilometru země leží u pobřeží Istrie — lépe známých jako přírodní park Brijuni. Park, založený roku 1983 a otevřený veřejnosti, pokrývá s okolní vodní plochou 33,9 čtverečního kilometru, celková délka pobřeží činí přes 45 km. Právě na obou hlavních ostrovech, Veliki Brijun a Mali Brijun, nalézají návštěvníci vedle typických skalních pláží i oblázkové a dokonce písečné zátoky. Ostrovní krajina, která byla stoupající hladinou moře před asi 10000 lety oddělena od pevniny, se skládá především z hnědé a rudé hlinité zeminy, která nabízí dokonalý podklad pro zde prospívající rostliny. A mramorovitá struktura hlubších vrstev půdy kdysi přilákala Římany, kteří v kamenolomech nabírali materiál pro své skvostné stavby na pevnině. Při 2350 hodinách slunečního svitu a průměrné teplotě 13,9 stupně Celsia představují ostrovy typický dovolenkový raj a je pravděpodobně jen statusu národního parku co děkovat, že zde dnes nevystřelují do výše hotelové komplexy, nýbrž typické rostliny chorvatského Jadranu, které byly v dlouhodobých projektech uspořádány do krásných parkových úprav. Diktátor Tito sice ostrovy už před několika desetiletími prohlásil svým majetkem a chráněným územím — měl při tom však méně za cíl ochranu přírody než držení návštěvníků v dáli. A neuzavíral se zde jen on: až dodnes se letní sídlo chorvatských prezidentů nachází v parku Brijuni, takže návštěva je možná výhradně s vedenými turami.

Vchod do národního parku se nachází na pevnině v pobřežním přístavu Fažana, sedm kilometrů daleko od Puly. Odtud se člověk dostane trajektovou lodí na Veliki Brijun v rámci pouhých 15 minut. I místa Rovinj a Rijeka nabízejí transfery. Na vedených denních výletech se prozkoumává příroda a kultura hlavního ostrova Veliki Brijun s panoramatickou jízdou vláčkem lesy, návštěvou fazanerie, jakož i prohlídkou muzea s přírodovědeckou, archeologickou a historickou sbírkou; kdo chce na vlastní pěst ve vícedenních exkurzích prohlédnout i 13 dalších ostrovů, měl by se u správy parku poptat na podmínky nájmu lodi a na předpisy a omezení, jež je třeba brát v úvahu. Správa parku nabízí na dotaz i potápění, výlety na Mali Brijun nebo tematické jízdy o lesnictví, dinosaurech, bio potravinách nebo archeologii. Zcela autonomní je člověk na Veliki Brijunu především s vlastním (vypůjčeným) kolem, s nímž může podle chuti a nálady dojíždět k pamětihodnostem a vyhlídkovým bodům. Auta jsou naproti tomu povolena jen v omezeném počtu pro správu parku.

Kanál Fažanský, který ostrovy odděluje od pevniny a je hluboký jen 12 metrů, vznikl před méně než deseti tisíci lety. Předtím byly ostrovy tedy pobřežním pohořím Istrie, takže i zde se podloží skládá z takřka horizontálních křídovo-vápencových vrstev, na nichž je ve vyšších úrovních uložena rudá zem nebo hnědá karbonátová půda, které dodaly blízkému pevninskému regionu jméno „rudá Istrie“. Relativně měkká půda vede i k silnému rozčlenění ostrovů: když byly ještě vrcholy istrijských hor, vedly vítr a dešťové toky k průsekům a dolinám, dnes příboje vymývají zátoky stále dále. Celkem se v Národním parku Brijuni nachází 46,4 km pobřeží, z čehož samotných 26,6 km připadá na hlavní ostrov, Veliki Brijun. Je 555,77 čtverečního kilometru velký a dosahuje výšky 55 metrů nad hladinou moře. Jeho malá sestra, Mali Brijun, má plochu 107,28 čtverečního kilometru a nejvyšší bod ve 30 m. Ostatní ostrovy se pohybují mezi téměř 20 a méně než jedním čtverečním kilometrem, nejplošší je pouhých 5 metrů vysoký, nejvyšší 18. Na ostrovech Verige, Kozlac, Javorika, Dobrika a Vanga jsou obzvlášť krásné písečné a oblázkové pláže a na Veliki Brijunu se vysoká vzdušná vlhkost a mírné klima ostrovů obzvlášť krásně projevují ve vegetaci.