Tipy pro zasvěcené

Aby byl návštěvníkům v každé roční době nabídnut podobný pohled a aby byly negativní efekty eroze drženy co nejmenší, je hladina vody v Národním parku Krka regulována třemi vodními díly. Při tom se voda vždy nejprve zadržuje, dokud se takřka nedomníváme, že vodopád vysychá — pak se opět řítí dolů ohromná masa. Tento jev lze pozorovat několikrát denně — nejlépe se u vchodu poptejte na aktuální časy pro jednotlivé vodopády!

Už krátce před svým ústím do Jadranu se obsah soli řeky Krky mění tak silně, že ji už nelze vidět jako řeku sladké vody. Avšak to neleží v naplavených minerálech, jak by se dalo předpokládat, nýbrž má daleko dlouhodobější příčiny: kdysi tekla řeka ještě značně dále k západu, avšak se vzestupem hladiny moře na konci poslední doby ledové se slaná voda ze Středozemního moře přelila do doliny řeky, která se nyní nachází přímo za pobřežní linií. A teprve kdyby tato voda za tisíciletí byla docela vyplavena z hlubiny půdy, poteče v Krce sladká voda až k pobřeží!

I když byl park už od roku 1955 pod zvláštní ochranou přírody, byly časy a situace, v nichž nebylo možné na taková ustanovení brát ohled. Tak byly během jugoslávské občanské války v houští za cestami zanechány mnohé protipěchotní miny. Správa parku nyní výslovně varuje před tím, aby se člověk vzdaloval od značených cest — zda skutečně ještě v podrostu čekají ostré a k výbuchu připravené bomby, ať zůstane otevřeno — už jen z lásky k této jedinečné přírodě by se člověk měl držet tohoto doporučení (a i ostatních předpisů)!

Do zelené oázy na břehech Krky to netáhne jen turisty a obyvatele blízkých míst, i nejslavnější ze všech indiánských náčelníků vydával při pohledu na velkolepé vodopády své výkřiky radosti. Tak je to alespoň předáno. Že se koupal v jezerech pod vodopády, můžeme naopak i dnes vidět ve filmech o Vinnetouovi!