Flóra a fauna

Pocit, že se pluje „přes moře, ale vlastně lesem“, když se lodí blížil k ostrovu Mljetu, měl dubrovnický básník Ignjat Đorđić už v 18. století — a i ve 12. století bude tento účinek dobře pochopitelný, neboť od horských vrcholů až k pobřežním pásům není takřka žádné místo v národním parku neobrostlé sosnami, dubem cesmínovým, planikami a mnoha dalšími porosty. Ale vedle stromů, které se před rokem 1960 rády používaly i jako stavební a palivový materiál (dub cesmínový), k barvení rybářských sítí (řečík lentišek), jako základ pro pálenku a marmeládu (planika) a k mnoha dalším účelům a jichž je proto v plné výšce už jen skrovně, je právě macchie důvodem pro každého příznivce botaniky, aby na Mljet cestoval: tento středomořský houštinový les neroste nikde v celém středomořském prostoru tak hustě a bujně jako zde. Popínavé rostliny prorůstají a zahušťují křoví a malé výhony, patří k tomu neopadavé rostliny jako zelenec, vřesovec dřevitý, řečík lentišek, zelenec širokolistý a svatojánský chleba. Ty činí macchii tak neproniknutelnou a charakteristickou pro tento kraj. Mezi tím se stále znovu nacházejí velké plochy nejkrásnějšího sosnového lesa a v obou rostlinných sbírkách nalézají tomu odpovídajíc rozdílné druhy živočichů svůj optimální domov a vůně květů a eterických olejů rostlin se vznáší nad Mljetem a dává mu zcela zvláštní atmosféru.

Nejen chodci a potápěči jsou znovu a znovu překvapeni bohatstvím druhů národního parku Mljet — ani badatelé zdaleka ještě neznají všechny zde domácí druhy živočichů. Jisté je, že v krasových skalách žije obzvlášť mnoho barevných ještěrek, mezi nimi ještěrka ostrohlavá, ještěrka zelená a přirozeně ještěrka krasová. Dříve bylo na Mljetu i poměrně mnoho hadů — tak mnoho, že obyvatelstvo roku 1909 vypustilo několik mangust, aby té pohromě učinilo konec. Tomu odpovídajíc jsou tito plazi dnes vzácní — a tomu odpovídajíc dobře vykrmené mangusty. Vedle hadů patří k jejím nejmilejším pokrmům i na zemi hnízdící ptáci, dnes se však rovnováha mezi těmito asijskými dravci a jejich kořistí drží tak stabilní, že správa parku ponechává stav jeho přirozenému vývoji. Jako další savci jsou na Mljetu zastoupeni především myšice skalní, ježek, plch velký, kuna, zajíc, netopýr, jakož i daněk a divočák. U ptáků se popis ukazuje už obtížnějším, neboť mnozí tažní ptáci na Mljetu setrvávají jen přechodně. Kdo sem cestuje v mírné zimě, nalezne les obydlený a rozezvučený drozdy, pěnicemi, sýkorami a mnoha jinými pěvci, na pobřežích a u sladkovodních míst se usadili bahenní ptáci jako divoké kachny, volavky a sluky a ve vyšších polohách lze pozorovat sokoly, výry a četné druhy holubů. Kdo je po všech těchto živočiších ještě zvědavý na další živé bytosti, vrhne se prostě se šnorchlovací nebo potápěčskou výstrojí do moře a číhá — nemělo by trvat dlouho, než budou objeveny barevné, mihotavé ryby, filigránové vodní rostliny, citliví korýši, elegantní medúzy a snad i ten či onen tuleň středomořský. Toho však lze nalézt výhradně na mořské straně ostrova — a i to jen s trochou štěstí!